Po stopách našich předků» Překlad řecky11. 08. 2022

Po stopách našich předků Letos se s námi navždycky rozloučil řecký děda. Vzhledem ke všem skutečnostem jsme se rozhodli zkusit pro nás neznámou destinaci naší dovolené. Moje intuice nás vedla na poloostrov Pilion. Můj děda pocházel z vesnice Milies. Tam jezdí i tradiční parní mašinka. „Bylo to pro nás znamení“, tam musíme jet, uděláme si i výlet touto mašinkou do Milies a uctíme památku dědy, jak se sluší a patří.

Nakonec jsme na poloostrově Pilion zůstali dva týdny. Přímořskou vesničku ovšem, kterou považujeme za pozemský ráj a v které jsme pobývali, Vám neprozradím. Pouze Vám řeknu, že nikde jinde jsem neviděla tak růžové pláže, tak azurové moře Pagasitického zálivu a majestátní olivové háje rozprostírající se na kopcích všude kolem, které zdobily kamenné domky s barevnými okenicemi. Všude létaly vlaštovky. Na konci vesničky se každý večer chystaly rybářské bárky vyplout na noční rybolov. Chobotnice pověšené před rybími tavernami lákaly k pohledům všechny kolemjdoucí. Lidé tam byli, necítili jsme se opuštění, ale nebylo jich ani moc a ani málo. Byl to ráj na zemi.

Někdy jsme podnikli krátké výlety, jednou jsme strávili krásný den s přáteli ve vedlejší přímořské vesničce. Také jsme uskutečnili výlet zmiňovaným vláčkem.

(Pozor, kdo se zajímáte o tuto cestu vláčkem z Ano Lechonia do Milies, vláček jezdí pouze o víkendu a je potřeba si předem zakoupit lístky přes internet na stránkách řeckých drah www.ose.gr)

V Milies jsem byla plná dojetí. Zase jsme měli velké štěstí. Po stoupající cestě od nádraží jsme dorazili na náměstí, tam jsme objevili pohádkové dětské hřiště opět pod vzrostlými platany a s nádherným výhledem na Pagasitický záliv, kolem náměstí byly všude hospůdky a restaurace a jeden malý kostelík. Rozjímali jsme tam hodiny, pojedli pórkovou pitu a zapálili jsme i za dědu svíčku. Když jsme odcházeli, bavila jsem se chvilku s jedním místním pánem, jedním dědečkem, o naší cestě a vyprávěla jsem mu o dědovi. Nepamatoval si ho. Prozradil nám ovšem, že zničená budova naproti, na kterou jsme se ptali, byla dříve vodní mlýn. Pár dní poté mi moje maminka řekla, že děda vyrostl v Milies v nějakém starém tříposchoďovém mlýně, takže ten mlýn byl jeho domovem?

Jsem moc vděčná, že jsme uskutečnili tuto cestu.

Mám radost, že i tentokrát jsme se setkali s našimi přáteli, kdy některé máme štěstí vidět každý rok a s jinými jsme se sešli po letech.

Najednou minulost se stala budoucností se strojem a energií přítomnosti.

Snažíte se také žít na Vašich cestách sílou přítomného okamžiku? Přeji Vám, aby Vámi strávené krásné chvíle byly navždy otisknuté ve Vašich srdcích!
2017 ....... 2022 © prekladrecky.cz
webdesign | websystem | KAO.cz