Ano, zase se učím» Překlad řecky23. 04. 2018
Vždycky, když končím nějakou vysokou, nějaký seminář, různé přednášky nebo prostě jen jeden další semestr v mém životě, kdykoliv když píšu nějakou seminárku nebo diplomovou práci, říkám si: Tak dost! To už by stačilo! To je ta poslední studijní aktivita, kterou se zabývám! Od této chvíle už neabsolvuji ani jeden kurz. Budu si číst, co budu chtít a především, JEN KDYŽ budu moct.
Zas jsem se napálila. Kromě pátků, o kterých jsem si dva semestry vychutnávala přednášky na Univerzitě Karlově v historickém centru Prahy, přišla na řadu i druhá strana mince: zkouškové období. Která z nás se upřímně ráda učí? Obzvláště pak na jaře?
Všichni vyrážejí ven, grilují a opalují se. Letos ovšem beze mne. Ano, zase se učím. Studuji českou legislativu, abych zvýšila svou odbornost na soudní a úřední překlady. Studijní látky je hodně, připadá mi, jako by se množila vždy v tu chvíli, co ji pročítám. Zatímco můj maličký jezdí na procházky s babičkou a tátou, já si dávám dostaveníčko s papíry, tužkami a knížkami.
Všechny sešity podtrhané na stokrát a z okrajů stránek mne straší na tisíce samolepících poznámkových lístků.
Naštěstí. Moje hodnoty se za posledních pět let srovnaly. Vidím svou rodinu, Jiříkův úsměv a zářivý pohled manžela a vím, že pokud projdu, dobré, a pokud ne, prostě si to jen zkusím zas za rok.
Čas běží subjektivně. Proto se starám o to, abych si ho vychutnávala každý den.
Zas jsem se napálila. Kromě pátků, o kterých jsem si dva semestry vychutnávala přednášky na Univerzitě Karlově v historickém centru Prahy, přišla na řadu i druhá strana mince: zkouškové období. Která z nás se upřímně ráda učí? Obzvláště pak na jaře?
Všichni vyrážejí ven, grilují a opalují se. Letos ovšem beze mne. Ano, zase se učím. Studuji českou legislativu, abych zvýšila svou odbornost na soudní a úřední překlady. Studijní látky je hodně, připadá mi, jako by se množila vždy v tu chvíli, co ji pročítám. Zatímco můj maličký jezdí na procházky s babičkou a tátou, já si dávám dostaveníčko s papíry, tužkami a knížkami.
Všechny sešity podtrhané na stokrát a z okrajů stránek mne straší na tisíce samolepících poznámkových lístků.
Naštěstí. Moje hodnoty se za posledních pět let srovnaly. Vidím svou rodinu, Jiříkův úsměv a zářivý pohled manžela a vím, že pokud projdu, dobré, a pokud ne, prostě si to jen zkusím zas za rok.
Čas běží subjektivně. Proto se starám o to, abych si ho vychutnávala každý den.
Pěkné počteníčko (ačkoliv zřejmě čtete něco více odpočinkového) a pěkné poledne všem.